SVĚDEK

Svědek - Liza Marklundová

Nakladatel: Knižní klub
Počet stran: 432
Rok a měsíc vydání: 02/2014

Anotace: Ze stockholmského přístavu v noci zmizel náklad pašovaných cigaret, na molu zbyla jen mrtvá těla dvou neznámých mužů. Případ pochopitelně přitáhne pozornost médií včetně Večerníku, kam se po prožitém osobním traumatu vrátila Annika Bengtzonová, toužící získat zpět respekt i (sebe)důvěru. Při přípravě podkladů pro reportáž narazí na podivnou organizaci Ráj, která údajně pomáhá obětem vyhrožování získat novou identitu. A pak se náhodou setká s Aidou, pravděpodobně jedinou svědkyní událostí v přístavu, nyní zoufalou ženou, pronásledovanou vrahem... Třetí kriminální případ novinářky Anniky Bengtzonové z pera švédské bestselleristky Lizy Marklundové.

Když jsem viděla na tuhle knížku reklamu v televizi, byla jsem dost překvapená, ani nevím, jestli jsem viděla reklamu mezi filmy na nějaké jiné dílo, ale myslím, že tohle bylo poprvé. Byla jsem tedy hodně natěšená, že to musí být vážně něco. Nakonec jsem trochu trošičku zklamaná, neříkám, že to nebylo dobré, ale nebylo to excelentní, jak jsem po té mediální masáži čekala.

Obálka je tematická, pochopila jsem sice až někde v půlce knížky, na co to koukám, ale i tak se mi líbila. Černá postava vystupující ze světla, barvy moc hezky laděné. 

Ústředním provaděčem je nám Annika Bengtzonová, novinářka ve Večerníku. Má toho hodně za sebou, bylo jí v minulosti ublíženo na zdraví, ale hlavně na duši. Snaží se dostat zpět na vrchol své kariéry, na denní reportérku z nynější noční korektorky. Jako osoba mi byla moc sympatická, trochu nemehlo, melancholická, ustaraná, dobrosrdečná, pilná a nikdy se nevzdává. Možná spadne, chvíli si poleží, ale hned hledá sílu na vstávání. 

Trvalo mi docela dlouho se začíst, ale pak už jsem to vzala téměř na jeden zátah. Na podobných příbězích mám ráda, když čteme o různých lidech v různých situacích, zpočátku nevíme, na koho se máme zaměřit a až po čase do sebe všechno začne zapadat, osoby a příběhy spolu nějakým způsobem souvisí. V knížce je několik zápletek najednou, dozvíme se hodně o situaci v Srbsku. Autorka sice říká, že je vše smyšlené, ale myslím, že jakési střípky pravdy by tam klidně být mohly, když z hodin dějepisu tu situaci známe.

Co mě fascinuje je, jak smyšlený novinář přijde ke smyšlené osobě, kterou okamžitě najde, Stockholm Nestockholm, okamžitě ho k ní pustí, důležitá osoba nedůležitá osoba, hned jí vše zodpoví, se všemi detaily a libůstkami kolem. Trochu nereálné, úsměvné, ale je mi jasné, že jinak by tomu na kloub přijít nemohla.

Co mě hodně mrzelo, bylo jakési (absolutně zbytečné) shrnutí jednoho z předchozích děl autorky. Aniž by to mělo jakoukoliv souvislost najednou čtu něco na způsob Annika byla přepadlá od toho incidentu ve Studiu 6 kdy se jí stalo to a to a dopadlo to tak a tak. Studio 6 je předchozí dílo autorky, nikde ale není řečeno, že Svědek je pokračováním, volným pokračováním, navazujícím dílem, nic. Předpokládám, že jediné co je stejné, je hlavní postava, novinářka, řešící další případ. Chtěla jsem si předchozí díla přečíst, teď ale nevím, kolik mi toho bylo prozrazeno.

Závěrem ještě jednou zopakuji, že od knihy jsem čekala víc, rozhodně ale nebyla žádným zklamáním. Když jsem se přeorientovala ve svých očekáváních, jde o příjemnou kriminální četbu.

Za recenzní výtisk moc děkuju Severským detektivkám.