RC: PERLA V MLZE

Perla v mlze
Virginia Cleo Andrewsová

Nakladatel: Moba
Série: Ruby (2.díl z 5)
Rok a měsíc vydání: 2015/09
Počet stran: 384

Anotace: Ruby je pravým opakem své sestry - dvojčete Gisselle, vypočítavé, sobecké, nesnesitelné manipulátorky. Přesto je Ruby nevýslovně šťastná, že má rodinu, že našla otce a sním i rodičovskou lásku, kterou předtím nepoznala. Nevlastní matka v ní však vidí vetřelce, snaží se ji z domu za každou cenu vyštvat, a tak sedmnáctiletá Ruby odjíždí do internátní dívčí školy. Je to ale správné rozhodnutí? Aby zapomněla na příkoří, začne se opět věnovat malování a najde i lásku...

Druhý díl staronové série, co nyní vychází u nakladatelství Moba. V první knize jsme se setkali s Ruby, seznámili se s jejím rodinným zázemím, prožili něco dobrého, něco špatného a nyní nás čeká pokračování toho, jak si vede v nové rodině.

Autorka rozhodně pokračuje ve svém stylu. Což je, co se mě týče, jedině dobře. Sice se začínají opakovat témata z jiných sérií (a to jsem od ní četla jen dvě), ale tím, že jde vždy o jinou hlavní postavu a jinou situaci se přece jen liší. Doufám ale, že se to nestane pravidlem, že bude sázet na styl psaní, co mají její čtenáři rádi a nevykreslí nám žádný nový příběh. Nebudu předbíhat, ale určitě budu doufat.

Žánrově sice nejde o horor, ale přiznám se, že kolikrát jsem si div nekousala nehty. Protože jakmile se může něco pokazit, pokazí se to. A žádné ale tak stane se, naopak, s co největší parádou. A je to podáno tak živě, opravdově a důvěryhodně, že trpím jako divá, možná i víc, než naše hrdinka, protože na rozdíl od ní to kolikrát vidím a cítím přicházet. Jakmile se nějak dlouho daří, jednoznačně očekávám nějakou ránu a nedostává se mi slov, když mě V. C. Andrewsová odzbrojí nějakou naprostou šíleností, co chudince Ruby provede. A já, jako správný emoční sadista - zbožňuji to, očekávám to, těším se na to. Vždyť přesně proto je tato pisatelka tak oblíbená. 

Když jsem se snažila najít i nějaké negativum, tak bych asi uvedla časový rámec. Skoro celou knížku prožíváme detailně den po dni, téměř hodinu po hodině a pak najednou, uplyne půl rok, shrne se nám to do dvou řádků a pokračujeme. To mi vadilo hodně, hlavně proto, že myslím, že se přeskočilo něco, na čem šlo hodně vytřískat z děje, emocí, ale očividně to tak nebylo myšleno. Škoda. Ale přiznám se, že ani s touto chybkou nemůžu dílo hodnotit jakkoliv špatně, nezklamalo, těším se na pokračování a vsadím se, že nás čeká ještě hodně ... zlého. Muhahaha.