DIVERGENCE - FILM

I já jsem musela vidět Divergenci v kině. Ale dala jsem si pěkně na čas. Poslední den promítání! Nebylo to naschvál. Nevyšla mi (bohužel) předpremiéra v Praze, pak nemocenská, pak zkoušky, pak státnice a najednou koukám, že to stahují?! Takže jsem rychle vyrazila.

Knížka se mi moc líbila, první díly dystopií mám nejraději, už jsem to tu někde psala. To objevování, to seznamování se světem. A co teprve ve filmu? Jak to asi přenesou na plátno? Bude to stejné, jako jsem si to vyfantazírovala já? Udělají to lépe? Zkazí mi to?

Trochu jsem se obávala herečky, z obrázků mi nepřišla, že by se na to moc hodila. Naštěstí mě během filmu přesvědčila o opaku. A Čtyřka! Co by se komu mohlo nelíbil na sympatickém svalnatém fešákovi, že. 

Co mě dostalo, byla hudba, vážně dobře zvolená, už si sháním soundtrack. Dobarvovala atmosféru, naznačovala, nechávala nás v očekávání, co teď přijde. Co se mi naopak moc nelíbilo, bylo prostředí frakce, já si to představovala jinak, ale budiž, každopádně mi to přišlo takové, no, rozestavěné, nedotáhnuté. Možná to tedy tak mělo být, já bych to ale udělala maaaalinko jinak. Taky myslím, že moc nevyužili změnu kostýmů. Více méně byli všichni pořád v tom stejném, šlo si s tím víc pohrát. 

Jinak nemám nic, co by se mi nelíbilo. Příběh super, hudba super, herci super. Jsem ráda, že jsem to stihla v kině, efekty jsou tam prostě nejlepší a že tady jich pár povedených bylo.