JAK SI ŽIJU 5.10.2014 - PODRŽTAŠKA

Nejoblíbenější články / videa u ostatních na blogu pro mě jsou, když můžeme s oblíbenou blogerkou prožít její den. Jasně, uvidíme jen to, co vybere, ale stejně je to zajímavé, jako reality show, vidět a vědět, co dělají jiní. Je to jako skutečně je znát, skutečně s nimi kamarádit. A protože u mě na blogu chci dělat to, co mám já ráda u jiných, pojďme si malinko zašmírovat do mého života. Úvodní článek k projektu zde. Připojte se!

Zjistila jsem, že ne všechno se dá sepsat, že spoustu toho pozapomínám a nebo to není až tak zajímavé, důležité nebo ke zveřejnění a sdílení se světem a pak mi došlo, že si může někdo myslet, že mě teď zná a co nesnáším, když někdo lidi soudí a houby ví. Takže prosím, ať si tu přečtete cokoliv, nesuďte mě, vidíte jen to, co vám ukážu, ne všechno, myslete na to :)

08.00 Vstávačka. Mmch večer před spaním jsem rozečetla S hlavou v oblacích, píšu to, protože jsem vám slíbila, že dám vědět, když něco rozečtu. Tak to bylo tohle :) Snídala jsem čokoládovou ovesnou kaši. Mám fotku, ale vypadá to jako by to už někdo požil přede mnou, tak ti se slabým žaludkem následující obrázek ignorujte :-D Plus caro.

10.00 Umýt hlavu, neb ji mám jak prasátko po včerejším běhu v posilce a nestihla (čtěte byla sem na to moooc líná) sem si ji umýt. A protože se s mamkou chystám ven, musím to napravit.

11.00 Odcházíme s mamkou z bytu. A kam? To je historka na delší lokte. Mamka našla někde, jmenovalo se to Běh po schodech Vlasty Buriana. Běhalo se, počkejte si na to, po schodech :-D Kdo by to čekal že jo? Je to ke dni architektury, který byl (prý, já fakt nevím, ale když to říkali...) dneska. No a kdo četl článek, jak moc jsme sportovní rodina (kupodivu, nemyslím to ironicky), tak prostě mamka si to chtěla jít zaběhnout. Nejdřív mě přemlouvala, ať běžím taky, ale já mám dlouhodobé problémy s koleny a běh po schodech, to bych to šla ještě teď. Tak že s ní půjdu alespoň jako držák tašky a bundy, stopnu jí čas, protože organizátorům nejde věřit a určitě jí přidají a ještě fotit. Protože mám čtyři ruce, ale to už jsem vám říkala, že jo. No zkrátím to, čekalo se asi týden, byla mi zima, protože hlásili teplo, takže jsem neměla bundu (Měla bych s tím něco dělat, ale minule jsem neměla ani mikinu, pamatujete, takže se lepším!). Mamka to odběhla a ok. Byla první ze ženské kategorie, předběhli ji jen čtyři chlapi, takže byla spokojená. No a mám tu nějaký fotky.

Vlasta na startu a Vlasta v cíli

Výhry

Retro gril, mašinka

Chemická malinovka do půllitru, aby mi bylo větší teplo ... Inteligent! A moje 101 dalmatinů nehtíky.

Leták běhu a plánek

Někdo ztratil botu?!

Krásné panorama kolem. Někomu tu ehm asi to no něco shořelo.. 

Trochu strašidelný, ale ta červená kytka se mi tam líííbííí.

16.00 Konec běhu, jdeme s mamkou na jídlo. Nemám fotku, chápete, já byla tak hladová, že jsem to ani nestihla vyfotit... :-D Cestou si koupím ještě capuccino do kelímku v Costě s posypem skořice. Máte ji rádi? Mě ta vůně hrozně evokuje podzim a nadcházející zimu <3 A nevím, jestli to půjde poznat z fotky, ale ten kelímek je hrozně pohodlný! Ty vlnky tam jsou plastické a celé je to takové měkkoučké! Mmm. Jo a koukám v pozadí jsou boty. Zimní. Nemám. Píšu do ToDoListu... :-/

17.00 Mám cvičení - dnes je to alpinning. Žádný trapas, kupodivu. Někdy vám povyprávím, jak jsem poprvé ehm to spadla. Nejlepší na tom je... že jsem spadla... ne dozadu, jak by bylo záhodno tipovat... ale předem :-D

18.00 Konec cvičení, jdu do knihkupectví a nic (čti dvě knížky, budou v přírůstcích) si nekoupím!

19.00 Doma. Venčím. Čaj. Relax. Odpočívám.

20.00 Lehce jsem si přerovnala knihovnu, vyčlenila jsem si takovou poličku, kam si budu dávat knížky, co mi přišly na recenzi, aby se mi nepletli mezi ostatníma a já měla větší přehled. Jsem hrozný organizátor. Napadá mě, že jsem vám slíbila článek na téma, jak si zorganizovat čas při studiu tří univerzit a dvou zaměstnání. Všechno bude, nebojte.

20.30 Jdu si číst.

21.00 Vzpomínám si, že jsem ještě nenapsala článek. Jdu psát. Píšu. No to se zas vykecávám koukám :-D

A to je vše přátelé. Cocococo jéééé, to mám přece říct já! Tak to řekni. Tádydádydáááá. To je konec ;) Děkuju za vaši přízeň a za to, jak krásné komentáře mi píšete! Jako třeba že se vám to líbí, kvůli stylu jakým píšu? Vážně? Vy jste miláčci!!