JAK SI ŽIJU 8.10.2014 - LIPOSUKCE PODBRADKU

Nejoblíbenější články / videa u ostatních na blogu pro mě jsou, když můžeme s oblíbenou blogerkou prožít její den. Jasně, uvidíme jen to, co vybere, ale stejně je to zajímavé, jako reality show, vidět a vědět, co dělají jiní. Je to jako skutečně je znát, skutečně s nimi kamarádit. A protože u mě na blogu chci dělat to, co mám já ráda u jiných, pojďme si malinko zašmírovat do mého života. Úvodní článek k projektu zde. Připojte se!

Zjistila jsem, že ne všechno se dá sepsat, že spoustu toho pozapomínám a nebo to není až tak zajímavé, důležité nebo ke zveřejnění a sdílení se světem a pak mi došlo, že si může někdo myslet, že mě teď zná a co nesnáším, když někdo lidi soudí a houby ví. Takže prosím, ať si tu přečtete cokoliv, nesuďte mě, vidíte jen to, co vám ukážu, ne všechno, myslete na to :)

Dnes mi budík zazvonil v půl deváté, ale do devíti jsem ještě ležela. Přibližně od tři čtvrtě ale chodila mamka a ať vstanu, že jsem objednaná na desátou, tak ať to stihnu. Takže jsem nevstala. Chápete. A stihla to :) No k snídani jsem si dala za ovoce ne hrušku, jak jsem psala včera, ale banán, tak se omlouvám, že jsem kecala. Fakt to nebylo ale schválně! Ten banán tam na mě prostě koukal ... Ale hruška bude zítra!

Na desátou jsem byla objednaná na Vacu Power. To je na delší povídání. Mamka na tom párkrát byla a prý jestli chci taky objednat a vyzkoušet si to. No a já, velký testovač, vždyť mě znáte, kdo mě čtete, jsem řekla, že tedy jo, že to vyzkouším. No a tak mě objednala. Vacu Power je chůze v podtlaku. Já na podtlak a neinvazivní liposukci a galvanická žehličky moc nevěřím, ani vlastně moc nevím, co to je. Ale pás je pás, tak kdyby nic, aspoň si něco ujdu. No paní mi nasadila něco, čemu říkala sukýnka. Na obrázku je to ten poslední, je to chyceno na hrudi a kolem vlezu do toho přístroje. Není to pak vidět, protože to ten podtlak vcucne dovnitř. Dá se tam nastavit rychlost pásu a sklon. Jo ale ve spodním prádle jako paní na fotce jsem tam nebyla. No nevím, jak to má vlastně působit, ale ten podtlak má být prostě super. Já čekala, že to bude podtlak, jak když ve vesmíru otevřete okno rakety, že mi to nalepí trenky na nohy, ale ne, tak velký podtlak to nebyl, ale pocit rozhodně zvláštní.

zdroj

Abych se ještě vrátila k té neinvazivní liposukci. To vás pobaví. Podle mě, když chce člověk zhubnout, musí zdravě jíst a hlavně se hýbat. Takže na nějaký šmudlání po zadku stroječkem nevěřím. Možná to funguje, možná ne, nevím, fakt nevím. Jednou jsme se o tom s kamarádkou bavily a měly jsme z toho srandu. No a ta potvora mi pak dala k narozkám liposukci podbradku :-D No já z toho nemohla. Nakonec mě i objednala, abych nemohla vycouvat. Takže jsem tam šla, paní mi 15 minut mrcasila gelem po krku a můj podbradek byl jako nový. Když jsem to chtěla říct doma, ani jsem nemohla. Pak jsem to vykoktala a doma bylo mrtvo smíchy. Ještě teď se o tomu občas zasmějeme.

Co jsem dělala dál. Po Vacu jsem šla domů, naobědvala se a šla si na chvíli lehnout. Nebylo mi úplně ok, takže postýlka. Chtěla jsem si číst, ale zalomila jsem to, že jsem ani neslyšela sestru odejít do školy. Naštěstí stihla vyvenčit. Po probuzení jsem svačila, kdyby to chtěl někdo hodně do detailu ;)

Navečer v pět mě čekala jóga. Určitě si pamatujete článek, kde jsem psala, že na tyhle "sporty" nevěřím. Tak změna je život. Jak mělo moje centrum otevřený dveře, byla jsem vyzkoušet powerjógu a hathajógu. Ta power je taková víc na makačku, ta hatha je hlavně o koncentraci, dýchází, uklidnění apod. No a já, protože naprosto neumím zpomalit, jsem se rozhodla, že tu hatha párkrát vyzkouším. 

A jak na tom jsem? Byla jsem zatím myslím třikrát. Nechci tu plácat něco, jako že jóga vám změní život a tak. Chodím tam, nevzdávám to a snažím se. Hýbu se pomalu, mám zavřené oči, poslouchám vlastní dech. Uvidíme časem. V Americe na józe žijí, něco na tom být musí. Vždycky mě rozesměje, když řekne, ať děláme něco jak nejpomaleji můžeme, tak to udělám a pak půl hodiny čekám, až to dodělají ostatní... No říkám, snažím se, fakt! :-D Jednou přijde den, kdy budou oni čekat na mě, vsaďte se!

Přišla jsem domů, naházela fotky do počítače a sepsala unboxing, protože jsem to včera nestihla. Publikovala ho a psala dnešní Jak si žiju. Udělala jsem si černý čaj a teď si půjdu číst Květy z půdy. Chybí mi už jen pár kapitol, jsem téměř na konci. Pak se pustím do dvojky, jestli to ještě dnes stihnu. 

Jak vám vyhovují články víc? Souvisle, jako je tenhle nebo jako jsem psala do teď, s časovými odrážkami? Mějte hezký zbytek večera, pokladi moji.